Pokuty loni nepomohly Spartě ani Slavii. Na Letné jimi hrozí zas. Jde o projev zoufalství?

Píše se 3. dubna 2018. Zpráva z isport.cz: „Sparťané v lize naposledy vyhráli 18. února 2018, od té doby následovalo pět remíz za sebou. Opakované bodové ztráty už hráčům Sparty u klubového vedení neprošly. Podle informací deníku Sport zasáhnou letenskou kabinu pokuty. Jejich výši si ovšem určí samotní hráči. Odvíjet se totiž budou od toho, jak výsledkově a herně zvládnou nadcházející tři ligová utkání proti Dukle, v Plzni a s Jabloncem. Největší postih má dopadnout na Guélora Kangu, který v utkání v Teplicích nejevil výraznější známky zaujetí. Takže dostane ještě individuální pokutu nad rámec trestu pro celý tým.“

Pokuty loni nepomohly Spartě ani Slavii. Na Letné jimi hrozí zas. Jde o projev zoufalství?
Opakovaný příběh. Pokuty se ve Spartě totiž rozdávaly už koncem října 2017.

Píše se 27. října 2017 a v médiích se objevuje následující informace: „Fotbalisté a realizační tým Sparty dostali po vyřazení z domácího poháru s Baníkem Ostrava od vedení klubu pokutu tři miliony korun. Mužstvu vedenému italským koučem Andreou Stramaccionim navíc hrozí velké personální změny v zimní přestávce, pokud nezvládne ani zbytek podzimu.“

Efekt pokut? Nulový. Sparta hrála špatně na konci podzimu i na začátku jara. Trenér Stramaccioni sice zimní přestávku ještě přežil, získal v ní mj. zmíněného „lajdáka“ Kangu, ovšem po špatných výkonech a výsledcích v úvodu jara se pakoval a vystřídal jej Pavel Hapal, jenž se nyní marně snaží remizující tým nastartovat k výhře.

V Edenu to také nezafungovalo
Pokuty ovšem neúspěšně zkusily v závěru podzimu i u rivala, ve Slavii. A to přesně o měsíc později, 27. listopadu 2017.

Slávistický boss tehdy píše na Twitter: „Budujeme tým. Naše cesta k vrcholu je přímější, než se dalo čekat. Trenérskému týmu i hráčům vytváříme nejlepší možné podmínky. Za výkony proti Plzni (0:1), Liberci (1:2) a Jablonci (1:1) však odměňovat nelze a tým poprvé za dva roky bude sankcionován. A těšíme se na Jana Nezmara.“

„Naši hráči a trenéři jsou odměňováni nad poměry české ligy. Měli by být špičkovými profesionály, což na trávníku prostě není vidět,“ doplnil koncem listopadu 2017 své vyjádření Tvrdík.

„Hráči budou sankcionováni za špatné výkony v lize. Výše a okolnosti sankce jsou interní záležitostí klubu,“ potvrdil pak v závěru loňského roku slávistický tiskový mluvčí Michal Býček.

Sportovního ředitele Nezmara se slávisté dočkali už v prosinci. Zlepšených výsledků a výkonů zatím moc ne.

Ostatně nebylo tomu tak ani po té pokutě, začátkem prosince sice Slavia v Edenu horko těžko porazila poslední Baník Ostrava 2:1, ale jen díky tomu, že rozhodčí Jílek v závěru upřel hostím penaltu za faul na Baroše. A v následném klíčovém duelu s Astanou v předtím dobře rozehrané základní skupině Evropské ligy slávisté v Edenu prohráli 0:1 a byli vyřazení, přestože jim k postupu stačila domácí remíza.

Pokuty nepomohly, jen to pak možná stálo trenéra Šilhavého místo.

Motivační prvek, nebo gesto směrem k veřejnosti?
Jsou tedy pokuty skutečně vhodným motivačním prvkem? Někdo může říci, že když o výši svých pokut ve třech nastávajících duelech budou sparťané rozhodovat sami, může to být pro ně skutečnou motivací.

Možná. Ale jak pro koho. Některé hráče může taková podmínka ještě více psychicky svazovat.A to věřím, že mezi profesionály na Spartě nejsou cynici, kteří by si za daného stavu vsadili tzv. „tutovku“, to znamená proti sobě, aby tak nejistou finanční ztrátu snadno vyrovnali.

Ovšem to, co nyní Sparta s pokutami zkouší, není žádnou novinkou. Před čtyřmi lety, koncem podzimu roku 2014, to použili například za trenéra Miroslava Beránka ve Slavii, které se tehdy po počátečních úspěších v sezoně zcela přestalo dařit.

Slávisté tehdy museli ve zbylých šesti podzimních duelech nasbírat alespoň devět bodů, aby jich na konci podzimu měli minimálně jedenadvacet. „Je to vlastně taková odložená, podmíněná pokuta, která by měla být dobrou motivací pro zbývající podzimní zápasy. Někomu se to může zdát hodně, někomu třeba málo. Podle mě to odpovídá situaci, v jaké se nacházíme. Ale samozřejmě uděláme všechno pro to, abychom těch bodů nasbírali ještě víc,“vysvětloval tehdy Miroslav Beránek.

Červenobílí se tenkrát utkali v Edenu s Jabloncem (1:1), následně hráli v Českých Budějovicích (1:1), doma s Příbramí (3:2), na Julisces Duklou (2:2), doma s Hradcem Králové (1:1) a podzim uzavřeli v Ostravě (0:0). Sice ani jednou neprohráli, ale při jedné výhře a pěti remízách získali těch bodů místo povinných devíti jen osm. Takže ani tato motivační pobídka nepomohla.

Zdá se tedy, že jde často o gesto směrem k fanouškovské veřejnosti, aby kluboví příznivci viděli, že se něco děje a že vedení nespí. V Plzni to dělává občas i generální ředitel Adolf Šádek, ale tvrdí se, že v některých případech k těm slibovaným pokutám ani nedošlo.

Ono je to někdy docela těžké, když hráčům na jaře 2016 objednáte autobus, posadíte se vedle volantu, odvezete je do pivovaru a pak mistrům ligy dáte pokuty za to, že po oslavné pařbě v posledním utkání utrží na Slavii debakl 0:5…

A co vedení, kolik si napaří sobě?
Myslím si však, že tyhle avizované pokuty, které ve většině případů kýžený efekt nepřinášejí, bývají hlavně projevem bezradností až zoufalství. Ostatně facebookový názor sparťanské veřejnosti byl už po prvních říjnových pokutách celkem jasný.

„A co sám generální ředitel Adam Kotalík? Kolik napařil pokutu sám sobě?“ ptal se třeba koncem minulého roku Pavel Rakouš.

Fanoušek Václav Vileta k tomu tehdy dodal: „Změny by musely začít od pana Kotalíka a pana Křetínského, který si Kotalíka a ostatní podobné lidi vybral a drží si je. Ryba smrdí od hlavy a není náhoda, že zatímco před rokem i kvůli zraněním hrála za Spartu skoro juniorka (včetně trenéra Holoubka), v létě se najednou nakupovaly přestárlé hvězdy. To je vina nulové vize, jak by klub měl fungovat, což trápí Spartu daleko déle, než se k týmu dostal italský trenér. Jistě, byl špatný, ale i jeho si přece také vybrali pánové Kotalík a Křetínský .Schopnost prodělat v klubu přes miliardu a nemrknout okem je pochopitelně velmi vítaná, ale jak je vidět, jen cpát peníze do černé díry nestačí.“

„Hlavní problém Sparty je sportovní management. Kdo hledal tyto rádoby posily? Kdo doporučil toho rádoby trenéra? Pokuta hráčům je hezká věc, ale Křetínský by nejdříve měl vyhodit celý sportovní úsek Sparty a najmout konečně odborníky. Dále vytvořit síť skautů po celé východní Evropě a Balkánu, která by vytipovávala mladé levné hráče. Vyhodit trenéra a hráče je sice jednoduché a vypadá to efektně, ale není to to hlavní, co Sparta potřebuje. Pokud se nezmění vedení, bude se Sparta motat stále v kruhu,“ dodal na facebookové diskusi pod článkem o podzimních pokutách ve Spartě Tomáš Meluzín.

Podle všeho by se podobná diskuse opakovala i nyní po půl roce. Hapalovu týmu ovšem nezbývá nic jiného než konečně vítězně zabrat, a to už tuto sobotu v malém televizním derby s Duklou (15.00 – ČT Sport).

Vítejte v našem blogu, abyste dostali další novinky o Levné fotbalové dresy.

Hummels trumfnul Heynckese a Rummenigge si rád vsadí na svého střelce

Bílá velikonoční sobota se pro fotbalový Dortmund změnila v černou. I v křesťanském Vestfálsku museli chtě nechtě přejít do barevného kontrastu po debaklu 0:6 na hřišti mnichovského Bayernu. Co to pro německý fotbal naznačuje?

Hummels trumfnul Heynckese a Rummenigge si rád vsadí na svého střelce
Především to, že Bayern je „někde jinde“ a se zbytkem země si pohrává jako zajíček s velikonočními vajíčky, abych dodržel kolorit tohoto víkendu. Jeho dominance je úžasná. Bayern může někdy prohrát, jako nedávno v Lipsku, ale nemůže dlouhodoběji prohrávat, což zdaleka neplatí pro zbytek bundesligového pelotonu. „Jsme od Bayernu velmi daleko,“ připustil po zápase Peter Stöger, rakouský kouč Dortmundu. Výstižněji to říct nemohl. Bayern převálcoval tým, který měl být největším odpůrcem na mnichovské cestě k titulu. Bayern tak k němu míří a slavit ho může už příští víkend.

Jenže německá dominance je pro bavorský kolos málo. Už v úterý jej čeká nevyzpytatelná Sevilla ve čtvrtfinále Ligy mistrů. Tým možná s nejméně „výrazným“ jménem ze všech čtvrtfinalistů. Ale tým, který v sobotu ještě v 88. minutě vedl nad Barcelonou 2:0, aby pak Suárez a Messi srovnali na 2:2. „My můžeme letos Ligu mistrů vyhrát, ale už teď nás čeká velmi silný a sehraný tým,“ říkal v Mnichově Mats Hummels, aniž by znal sobotní průběh a výsledek ze Sevilly. Svoje tvrzení neopírá o formu španělského celku, ale o formu svoji a svého klubu. A ta je nyní vynikající.

V nedávném rozhovoru pro Kicker současný kouč Bayernu Jupp Heynckes tvrdil, že cíle Bayernu leží v zisku německého titulu a poháru. Při vší úctě k 72 letému „náhradnímu trenérovi“ jsou to cíle malé, či spíše automatické. Meta Bayernu musí ležet výš, ve sférách, o nichž mluví stoper Hummels. Možná to tak vnímá i zkušená bílá hlava Ancelottiho nástupce, jen to nechce více rozvádět. Proto tvrdí, kudy chodí, že po sezoně v Bayernu skončí, ať se děje co se děje. Polemizovat ve svém věku nechce ani s odbornou veřejností, ani s „draky“ z tisku a webů. Chce se vrátit do svého důchodcovského života.

Kdo místo něj? Žádný nový vývoj na trenérské burze na Säbener Strasse nenastal, pokud tedy nelze brát v potaz vyjádření K. H. Rummeniggeho, předsedy představenstva klubu, pro televizi Sky. „Do konce dubna bude jméno trenéra známo a bude to trenér, který mluví německy,“ čímž vyřadil ze hry Pochettina, ale nechal Tuchela, Kovače či Hasenhütla.

Ještě jedno jméno v euforickém večeru bílé soboty v Mnichově padlo. Robert Lewandowski. Zase padl dotaz na jeho možný odchod do Realu. A co na to Karl Heinz? „Byl jsem minulý týden na zasedání Evropského účetního dvora v Římě. Potkal jsem se tam s prezidentem Realu, mluvili jsme spolu o hodně věcech, ale o Robertovi ne. Asi dobře ví, že má u nás ještě tříletou smlouvu. Rád se vsadím, že příští rok odehraje u nás v Mnichově,“ uzavřel Rummenigge.

Vítejte v našem blogu, abyste dostali další novinky o fotbalové dresy pro nejmenší.